1. Já jsem unavený, *ale* půjdu do práce. (Use a conjunção adversativa que significa “mas”.)
2. Můžeš jít domů, *protože* jsi hotový s prací. (Use a conjunção causal que significa “porque”.)
3. Chceš kávu, *nebo* čaj? (Use a conjunção alternativa que significa “ou”.)
4. Nepřišel jsem, *protože* jsem byl nemocný. (Use a conjunção causal que significa “porque”.)
5. Učím se česky, *a* také anglicky. (Use a conjunção aditiva que significa “e”.)
6. Musíme jít, *neboť* už je pozdě. (Use a conjunção causal formal que significa “pois”.)
7. On není doma, *ani* já. (Use a conjunção negativa que significa “nem”.)
8. Bude pršet, *takže* vezmi si deštník. (Use a conjunção consecutiva que significa “então”.)
9. Chci jet na dovolenou, *ale* nemám peníze. (Use a conjunção adversativa que significa “mas”.)
10. Děti si hrají, *zatímco* rodiče odpočívají. (Use a conjunção temporal que significa “enquanto”.)

1. Vím, *že* přijdeš později. (Use a conjunção subordinativa que significa “que”.)
2. Řekl mi, *aby* si vzal deštník. (Use a conjunção subordinativa de ordem que significa “para que”.)
3. Přijdu, *jestliže* bude pršet. (Use a conjunção condicional que significa “se”.)
4. Nevím, *kdy* začne schůzka. (Use a conjunção interrogativa temporal que significa “quando”.)
5. On se ptal, *proč* jsi nevolal. (Use a conjunção interrogativa causal que significa “por que”.)
6. Doufám, *že* to bude brzy. (Use a conjunção subordinativa que significa “que”.)
7. Je důležité, *aby* ses učil pravidelně. (Use a conjunção subordinativa de finalidade que significa “para que”.)
8. Budu čekat, *dokud* nepřijdeš. (Use a conjunção temporal que significa “até que”.)
9. Nevěděl jsem, *kde* zaparkovat auto. (Use a conjunção interrogativa local que significa “onde”.)
10. Řekni mi, *co* chceš dělat. (Use a conjunção interrogativa que significa “o que”.)