1. Vím, že přijde, *ale* jsem stále nervózní. (congiunzione che indica contrasto)
2. Nepřišel jsem včas, *protože* jsem zaspal. (congiunzione causale)
3. Můžeš jít ven, *nebo* zůstat doma. (congiunzione che offre scelta)
4. Četl jsem knihu, *a* poslouchal hudbu zároveň. (congiunzione che unisce azioni simultanee)
5. Byl unavený, *takže* šel brzo spát. (congiunzione che indica conseguenza)
6. Chceš kávu, *nebo* čaj? (congiunzione per scelta)
7. Přijdeš na párty, *neboť* tam budou všichni tvoji přátelé. (congiunzione causale formale)
8. Učím se, *protože* chci uspět. (congiunzione causale)
9. Mám rád jablka, *ale* ne hrušky. (congiunzione di contrasto)
10. Půjdu do kina, *a* pak na večeři. (congiunzione che unisce azioni successive)

1. Zavolám ti, *až* dorazím domů. (congiunzione temporale: “quando”)
2. Nevěděl, *jestli* přijde nebo ne. (congiunzione interrogativa indiretta)
3. Zůstanu tady, *dokud* nebudeš hotov. (congiunzione temporale: “finché”)
4. Udělám to, *pokud* mi pomůžeš. (congiunzione condizionale)
5. I když prší, půjdeme ven. (congiunzione concessiva)
6. Je důležité, *aby* ses učil pravidelně. (congiunzione finale)
7. Půjdu spát, *jestliže* budu unavený. (congiunzione condizionale)
8. Počkám, *dokud* nepřijdeš. (congiunzione temporale)
9. Řekl to, *protože* chtěl pomoci. (congiunzione causale)
10. I když je těžké, nevzdávám se. (congiunzione concessiva)