Časování sloves v přítomném čase (Präsens)
2. Du *lernst* Deutsch in der Schule. (Ty se učíš němčinu ve škole – přítomný čas slovesa „lernen“).
3. Er *geht* jeden Morgen zur Arbeit. (On chodí každé ráno do práce – přítomný čas slovesa „gehen“).
4. Wir *wohnen* in einem großen Haus. (Bydlíme ve velkém domě – přítomný čas slovesa „wohnen“).
5. Ihr *arbeitet* heute bis spät. (Vy dnes pracujete do pozdních hodin – přítomný čas slovesa „arbeiten“).
6. Sie *kochen* gern zusammen. (Oni rádi vaří spolu – přítomný čas slovesa „kochen“).
7. Das Kind *schläft* jetzt. (Dítě teď spí – přítomný čas slovesa „schlafen“).
8. Ich *lese* jeden Abend ein Buch. (Čtu každý večer knihu – přítomný čas slovesa „lesen“).
9. Du *fährst* mit dem Fahrrad zur Schule. (Jedeš na kole do školy – přítomný čas slovesa „fahren“).
10. Er *spricht* drei Sprachen. (On mluví třemi jazyky – přítomný čas slovesa „sprechen“).
Minulý čas prostý (Präteritum) v jednoduchých větách
2. Du *hattest* einen langen Tag. (Měl jsi dlouhý den – minulý čas slovesa „haben“).
3. Er *spielte* Fußball am Wochenende. (Hrál fotbal o víkendu – minulý čas slovesa „spielen“).
4. Wir *kamen* spät nach Hause. (Přišli jsme pozdě domů – minulý čas slovesa „kommen“).
5. Ihr *machtet* eine Pause. (Udělali jste si pauzu – minulý čas slovesa „machen“).
6. Sie *lernten* Deutsch im letzten Jahr. (Učili se němčinu minulý rok – minulý čas slovesa „lernen“).
7. Das Kind *schlief* tief und fest. (Dítě spalo hluboce a pevně – minulý čas slovesa „schlafen“).
8. Ich *las* ein interessantes Buch. (Četl jsem zajímavou knihu – minulý čas slovesa „lesen“).
9. Du *fandest* das Geschenk toll. (Považoval jsi ten dárek za skvělý – minulý čas slovesa „finden“).
10. Er *sprach* mit dem Lehrer. (Mluvil s učitelem – minulý čas slovesa „sprechen“).