Infinitiv mit/ohne zu – Cvičení 1
2. Er lässt mich *kommen*. (Nápověda: Po slovese „lassen“ infinitiv bez „zu“.)
3. Wir hoffen, *zu gewinnen*. (Nápověda: Po slovese „hoffen“ se používá infinitiv s „zu“.)
4. Sie kann gut *tanzen*. (Nápověda: Po modálních slovesech infinitiv bez „zu“.)
5. Ich versuche, *pünktlich zu sein*. (Nápověda: Po slovese „versuchen“ infinitiv s „zu“.)
6. Du musst jetzt *gehen*. (Nápověda: Po modálních slovesech infinitiv bez „zu“.)
7. Er hört das Kind *schlafen*. (Nápověda: Po slovese „hören“ infinitiv bez „zu“.)
8. Wir haben vor, *zu reisen*. (Nápověda: Po slovese „vorhaben“ infinitiv s „zu“.)
9. Sie lässt ihr Auto *waschen*. (Nápověda: Po slovese „lassen“ infinitiv bez „zu“.)
10. Ich möchte *essen*. (Nápověda: Po modálních slovesech infinitiv bez „zu“.)
Infinitiv mit/ohne zu – Cvičení 2
2. Wir dürfen nicht *rauchen*. (Nápověda: Po modálních slovesech infinitiv bez „zu“.)
3. Sie versucht, *zu helfen*. (Nápověda: Po slovesech „versuchen“ infinitiv s „zu“.)
4. Ich sehe ihn *laufen*. (Nápověda: Po slovesech smyslového vnímání infinitiv bez „zu“.)
5. Du brauchst nicht *zu kommen*. (Nápověda: Po slovesech vyjadřujících potřebu infinitiv s „zu“.)
6. Er lässt die Kinder *spielen*. (Nápověda: Po slovese „lassen“ infinitiv bez „zu“.)
7. Wir haben vergessen, *zu fragen*. (Nápověda: Po slovese „vergessen“ infinitiv s „zu“.)
8. Kannst du mir *helfen*? (Nápověda: Po modálních slovesech infinitiv bez „zu“.)
9. Sie hört die Musik *spielen*. (Nápověda: Po slovesech smyslového vnímání infinitiv bez „zu“.)
10. Ich hoffe, *zu gewinnen*. (Nápověda: Po slovesech vyjadřujících naději infinitiv s „zu“.)